přeskočit na menu

Finština
pro mírně pokročilé

Pro mírně pokročilé | středa | 19:00

 
 

Datum zahájení 21.02.2024
Délka kurzu: 15 lekcí- 90 minut
Cena: 4 500 Kč
Den: středa
Čas: 19:00 - 20:30
Místo: Na Březince 21, Praha 5
Stav: V kurzu jsou volná místa, můžete se do kurzu přihlásit.

Přihlásit se do kurzu Finština Pro mírně pokročilé

Profil kurzu Finština pro mírně pokročilé

V průběhu kurzu budeme navazovat na vaše předchozí znalosti a budeme prohlubovat jak gramatiku, tak slovní zásobu. Do kurzu se může přihlásit každý, kdo zvládnul a vstřebal střídání kmenových souhlásek, umí tvořit genetiv, parititiv a lokální pády u nejčastějších slovních typů (-nen, -is, -as, -in apod.), časovat všechny slovesné třídy, zná základní postpozice, základní číslovky, přivlastňovací konstrukci („minulla on“) a zná základní pravidla pro určení pádu přímého předmětu (genetiv/partitiv/nominativ).

Všechny tyto jevy však budeme v prvních hodinách opakovat, proto se neobávejte do kurzu přihlásit, ani pokud jsou vaše znalosti staršího data.

Kromě gramatiky a slovní zásoby se budeme seznamovat i s finskými reáliemi a zajímavostmi finské společnosti a kultury.

Kurz neprobíhá podle učebnice Finština nejen pro samouky, používám ji jen jako doplňkový materiál, proto její zakoupení není podmínkou kurzu. Kopíruji vlastní materiály především z finských učebnic.

O finštině

Finština nepatří mezi indoevropské jazyky, mezi něž řadíme všechny germánské, slovanské i románské jazyky, spolu s maďarštinou a estonštinou se proto zcela liší od toho, na co jsme ze studií běžných jazyků zvyklí. Finština má několik zajímavých specifik - nemá budoucí čas ani sloveso „mít“, kromě dlouhých samohlásek má i dlouhé souhlásky, ve finštině nejsou téměř žádné předložky, zato disponuje čtrnácti pády, vůbec nezná jmenné rody, takže dokonce i pro osobní zájmena „ona/on“ má jen jedno rodově neutrální zájmeno „hän“. Finština je nadále proslulá svou nechutí k cizím, mezinárodně srozumitelným slovům - v Evropě bychom asi těžko hledali jazyk, který by například slovo „telefon“ neodvozoval od řeckého základu „phone“ (tedy „zvuk“), finština si však vytvořila vlastní slovo - „puhelin“ (dalo by se přeložit jako „mluvítko“). Dalším příkladem by mohl být „parlament“, ve finštině „eduskunta“ (tedy něco jako „zastupitelská obec“), či „sport“ - finsky „urheilu“. I díky tomu samozřejmě finština představuje pro milovníky a studenty cizích jazyků poměrně velkou výzvu, nicméně ani to nic nemění na skutečnosti, že finština je jazyk krásný, zajímavý a zvukomalebný, jenž vám navíc otevře dveře do specifické a navýsost pozoruhodné finské kultury. Kromě toho jsou Češi ve studiu finštiny poměrně úspěšní, neboť finská výslovnost se podobá té naší - Češi i Finové mají například pevný přízvuk na první slabice.


Zkoušky nanečisto

© Petr Husar – Zkoušky nanečisto | www.zkousky-nanecisto.cz | www.e-matematika.cz

Webdesign www.osklivy-sup.cz, kresby Josef Quis